Myšák odvahy

29.06.2014 11:58

MYŠÁK ODVAHY ANEB NOCOVÁNÍ V MŠ, 19.června 2014

 

 

Všechno krásné jednoho dne končí a něco nového začíná, to je stará pravda. My jsme se ale rozhodli, že si ten konec pořádně užijeme a zůstaneme v naší školce přes noc. Byla to první noc bez rodičů a mimo domov, ale čekal nás bohatý program, a tak jsme se všichni těšili. Ve čtvrtek odpoledne jsme se vydali autobusem do Vlašimi a naše první kroky vedli do cukrárny na zmrzku. Mohli jsme si vybírat podle libosti, měli citrónovou, jahodovou, šmoulovou, čokoládovou, no prostě všechny barvy a chutě.Není tedy divu, že za chvilku měl někdo úsměv modrý, jiný červený nebo hnědý. Po občerstvení jsme již vyrazili do Spolkového domu, kde na nás čekal usměvavý lezecký instruktor Míra a taky 8 metrů vysoká lezecká stěna. Vůbec jsme se nebáli a šplhali jsme do výšky jako opičky. Byla to paráda. Cítili jsme se jako opravdický horolezci, co právě zdolali největší vrchol.Celé odpoledne jsme měli k dispozici úžasnou zahradu Spolkového domu s přírodními prvky. Skákali jsme na trampolíně, prolézali stromové domečky i opravdické koráby a lodě, zkoumali a bádali a taky hráli velké kuželky. Prostě paráda. Blížilo se pozdní odpoledne a my dostali hlad a hlavně jsme se už těšili na ohýnek a buřtíky. Každý si ho opekl úplně sám a to nám pak opravdu šmakovalo. Holt opravdu platí pravidlo: „Co si uvaříš, to si taky sníš.“ Bohužel všechno krásné jednou končí a tak jsme se museli rozloučit a vyrazit na autobus do Divišova, zpátky do školky. Byl to zvláštní pocit, ve školce bylo ticho, místy i přítmí a hlavně patřila jenom nám, tak proč si to pořádně neužít.Myslíte, že jsme šli hned spát? Tak to se moc pletete. Museli jsme si přeci ještě připravit spacáky, polštáře a naše plyšáčky, dohodnout se vedle koho budeme, prostě spoustu důležitých věcí. Paní kuchařka nám ještě připravila něco dobrého k druhé večeři a protože jsme byli docela unavení, tak jsme se dohodli, že pořádnou polštářovou bitvu uspořádáme až ráno. Takže honem do sprchy, vyčistit zoubky a zavrtat se do spacáku. Při čtení pohádky jsme pomalu a postupně usínali a nechali si zdát něco moc krásného, vždyť zážitků jsme měli dost.

A ráno hned po snídani a ranní hygieně nás čekala slibovaná polštářová „válka“ – kluci proti holčičkám. Peří jen lítalo a na nás nebyla vidět ani známka únavy, jen úsměv a rozzářená očíčka. Když jsme se pořádně vyřádili (byla to taková ranní rozcvička), tak už nás čekal slíbený odznáček s Myšákem odvahy. Však jsme si ho zasloužili. No a co pak? Pak už jsme si hráli, měli divadlo a užívali si naši báječný školičky. A víte co, kdyby to šlo, spali by jsme ve školce hned znovu.

Na závěr děkujeme všem maminkám za výbornou snídani, Mírovi  za vřelé přijetí a skvělou zábavu ve Spolkovém domě a rovněž našim paním kuchařkám ( Oli a Lucce) za pomoc.

 

 

 

Myšky a Hanka